Při debatách o výstavbě dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany se opakovaně vrací otázka, zda řeka Jihlava bude schopná zchladit 2000 megawattů dodatečného výkonu. Ty přibudou k původním 2000 megawattům ze čtyř starších reaktorů. Na rozdíl od Vltavy, která ochlazuje jihočeský Temelín, nepatří totiž Jihlava k nejmohutnějším tuzemským tokům.
Investorská společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) spolu s dodavatelem KHNP proto přišla s neobvyklým řešením. Na Vysočině vzniknou dvě monumentální chladicí věže, které svou velikostí zastíní staré Dukovany i připravované nové reaktorové bloky. A zařadí se mezi nejvyšší stavby v Česku.
Jak vysvětluje ředitel útvaru technika EDU II Viktor Černý, v Dukovanech vzniknou takzvané hybridní chladicí věže, kombinující tradiční metodu mokrého chlazení s méně obvyklým suchým. „Suché chlazení si můžete představit jako obrácené radiátory, tedy v podstatě trubky, které se chladí vzduchem,“ vysvětluje Černý.
Tyto trubky budou vedeny po pláštích hybridních věží. „Ty vypadají jako klasické mokré chladicí věže, po jejichž obvodu jsou umístěny vzduchové chladiče. Ve věži vzniká přirozený tah vzduchu, který se jednak využívá zčásti pro mokré chlazení a zčásti je nasáván přes vzduchové chladiče a chladí vodu, která prochází segmenty suchého chlazení,“ popisuje princip Černý. Podle něj se suché nebo hybridní chlazení obvykle vy užívá v oblastech s nedostatkem vody, jako je Jihoafrická republika, Čína či u některých konvenčních elektráren v Maďarsku. KHNP aktuálně připravuje výběrové řízení na dodavatele, který hybridní věže postaví.
Důvodem, proč projektanti zvolili neobvyklé řešení, jsou limity pro odběr vody z řeky Jihlavy, stanovené v ekologickém posudku EIA. A také proměny, jakými projekt nové jaderné elektrárny v posledních letech prošel. Stávající čtyři bloky mají limit odběru 63 milionů kubíků vody ročně. Část z toho se při výrobě odpaří a část se vrací zpět do řeky. Dva nové bloky větší velikosti by při klasickém mokrém chlazení potřebovaly dalších 73 milionů kubíků.
Stát přitom původně plánoval postavit jen jeden blok, který by fungoval paralelně se staršími ruskými reaktory VVER. Až po jejich odstavení by se postavil i druhý nový blok. Při plánovaném souběhu provozu původních a jednoho nového reaktoru neměly odběry přesáhnout úroveň 100 milionů kubíků ročně, což je také limit stanovaný v EIA.
Existující bloky ovšem budou fungovat mnohem déle, než se původně očekávalo. Když se elektrárna v roce 1987 dokončovala, počítalo se s třicetiletou dobou provozu. V době startu příprav nových bloků to bylo již 50 let. Dnes se počítá s tím, že původní „vévéerky“ pojedou minimálně do roku 2047, kdy by už měly dávno vyrábět elektřinu i oba připravované korejské reaktory APR1000. Ty se na rozdíl od původního plánu budou stavět současně.
Limit 99,5 milionu kubíků stanovený v EIA ale stále platí. Množství vody, se kterým se původně počítalo pro jeden blok, musí tedy vystačit pro chlazení dvou. Díky hybridnímu chlazení se do limitu vejde provoz všech šesti reaktorů současně. Účinnost elektrárny bude kvůli tomu sice nižší, ale díky úspoře vody nevychází podle zástupců EDU II provoz ekonomicky úplně špatně. V Dukovanech je totiž drahá surová voda, jejíž cena je asi dvakrát vyšší než v Temelíně. S nižšími odběry by tedy měly klesnout i náklady na vodu.
Chystané řešení počítá i s klimatickou změnou a tím, že vody by během horkých měsíců mohlo být v budoucnu ještě méně. Kvůli letním vedrům se v posledních letech musely opakovaně odstavovat jaderné bloky ve Francii a Švýcarsku. To by však v Česku nastat nemělo. Francouzské jaderné bloky nemají chladicí věže a voda využitá pro chlazení se vrací rovnou do řek. Pokud je však teplota vody během léta příliš vysoká, nařídí úřady kvůli ochraně vodních živočichů a rostlin odstavení elektráren.
Zatímco existující dukovanskou elektrárnu ochlazuje celkem osm 127 metrů vysokých chladicích věží, nové Dukovany si vystačí se dvěma. Jejich výška se však bude pohybovat kolem 185 metrů, což převyšuje i vyšší chladicí věže v Temelíně. Především však budou výrazně robustnější do šířky. Na ploše budoucí elektrárny, která se nachází na západ od Dukovan, je pro každou z nich vymezená téměř stejně velká plocha, kterou zabírají čtyři věže staré elektrárny.
Půjde o jedny z nejvyšších staveb v Česku. Tou vůbec nejvyšší jsou aktuálně dvě věže vysílače Liblice u Českého Brodu, které s více než 350 metry nové Dukovany ještě dalece předčí. A mnohem vyšší jsou i komíny uhelných elektráren. Poté co Liblice přestal využívat Český rozhlas, se však aktuálně uvažuje o jejich demolici. A také éra uhelných zdrojů se už blíží ke konci. Například Počerady s 222 metry vysokým komínem by podle oznámení vlastníka skupiny Sev. en měly ukončit provoz nejpozději v březnu příštího roku.
Jan Brož, Hospodářské noviny