Pět českých bank nám půjčí až 15 miliard, říká šéf nových Dukovan

Přípravné práce na stavbě nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech se již rozjíždí. Státu přitom stále chybí od Evropské komise souhlas, aby mohl na výstavbu poskytnout výhodnou půjčku. Podle Petra Závodského, šéfa společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je investorem nových bloků, nelze takzvanou notifikaci očekávat dříve než na konci letošního, spíš však až v polovině příštího roku. V mezičase tak nové české jádro zafinancuje pětice tuzemských bank v čele s Komerční bankou, které EDU II poskytnou překlenovací úvěr ve výši až 15 miliard korun. „Podmínky jsou velice výhodné,“ říká Závodský v rozhovoru pro HN.

Co se bude ohledně nových jaderných bloků letos v Dukovanech dít?

Viditelnou věcí bude dokončení administrativní budovy, která by měla být v létě hotová a na podzim zkolaudovaná. Budou také dokončeny geologické průzkumy, včetně analýz vzorků. To hlavní je však práce na dokumentaci pro povolení k výstavbě. Na konci prvního kvartálu 2027 tuto dokumentaci předáváme Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Půjde o desítky tisíc stran. Je na tom hodně práce, je to asi největší úkol, který nás teď čeká. Následovat bude dokumentace k povolení záměru, což čtenáři znají spíš jako stavební povolení.

Kdy jeho vydání očekáváte?

V roce 2029. SÚJB má ze zákona 18 měsíců na posouzení, tím se dostáváme k podzimu 2028. Pak požádáme o povolení záměru buď u Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), nebo nového ústředního stavebního úřadu, jehož vznik se plánuje. Ten má zase určité období, aby to zpracoval. Zdá se to jako dlouhá doba, ale vzhledem k objemu dokumentace mám v této fázi možná největší obavy o harmonogram. Pokud chceme elektrárnu spouštět v roce 2036, tak téměř polovina doby připadá na povolovací a licenční procesy.

Před pár lety se vtipkovalo, že stavební úřad v Třebíči bude nejvíce zahlcenou institucí v Česku. Ten to tedy řešit nebude?

Pokud to bude podle nového stavebního zákona, kde se počítá se vznikem ústředního úřadu s mnohem širšími kompetencemi, tak by to byl tento nový stavební úřad. Může nám to pomoci i v tom, že bude těžko napadnutelná podjatost. Pravomocné územní rozhodnutí máme z března loňského roku. Probíhalo ale ještě řešení žalob proti jeho udělení za strany jedné společnosti a několika nevládních organizací. Městský soud v Praze žaloby zamítl, ale je pravděpodobné, že přijdou ještě kasační stížnosti. Tomu se chceme vyhnout a díky ústřednímu stavebnímu úřadu by už nemělo hrozit minimálně napadení za podjatost.

Která společnost rozhodnutí napadla?

ESHG z Hradce Králové. Koupila dva malé pozemky, jeden na ploše pro blok šest a jeden na ploše pro zařízení staveniště. Jde o společnost, která se obdobně chová i v jiných případech. Dohledali jsme, že podobný spor měla s Aerem Vodochody a v průmyslové zóně v Karviné. Chovají se spekulativně. Pozemky koupili v době, kdy se již vědělo, že tady budeme stavět. Jsou to pozemky uprostřed ničeho bez přístupových cest. Společnost napadá všechny postupy a hájí svá vlastnická práva, my se musíme podle zákona bránit.

Jak?

Vždy jsme měli zajištěny pozemky pro výstavbu pátého bloku, když se ale rozhodlo, že postavíme i šestý, začali jsme hned pozemky vykupovat a několik nám jich stále chybí. To je problém. Nicméně jsme na ploše kritické infrastruktury podle liniového zákona, takže pozemky můžeme vyvlastnit. Pokud se s vlastníky rozumně nedohodneme, tak do toho půjdeme.

Kolik za pozemky chtějí?

Přesnou cenu vlastně nikdy neřekli, ale mluvili o desetinásobcích. Když jsme začali pozemky vykupovat, tak jsme platili asi 125 korun za metr čtvereční. Tou dobou byla cena zemědělské půdy výrazně nižší. Měli jsme to podloženo znaleckým posudkem a z principu péče řádného hospodáře nemůžeme jít nad odhad znalce. Pokud dojdeme k vyvlastňovacímu soudu, tak cenu určí soud. A pravděpodobně to skončí.

Bývalá vláda vyčlenila na Dukovany v rozpočtu na letošní rok 18 miliard korun, ta nová ovšem rozpočet ještě neschválila. 18 miliard mi přijde jako dost peněz. Jste připraveni je opravdu využít už nyní?

Stejně jako se práce rozběhly na naší, tak i na korejské straně. Platby proto už probíhají. Dnes ale víme, že částka bude o něco nižší. Nebude od státu a předpokládáme, že ji budeme čerpat z komerčního úvěru, který máme.

To je úvěr u Komerční banky?

Komerční banka už vytvořila syndikát s dalšími čtyřmi bankami, který vede. Jsou mezi nimi ČSOB, UniCredit, Raiffeisenbank a Česká spořitelna.

Tato pětice vám tedy poskytne na stavbu čistě komerční úvěr?

Je to komerční úvěr. Nechtěl bych přesně specifikovat podmínky, ale jsou velice výhodné.

Můžete dát aspoň srovnání? Pokud byste nestavěli jadernou elektrárnu, ale třeba nějaký developerský projekt…

Pak bychom měli podmínky horší. Je to dané tím, že jde o krátkodobý překlenovací úvěr. Tím, že jsme z 80 procent vlastněni státem, mají banky garanci, že peníze dostanou zpět. Úvěr je v eurech, kde jsou úroky nižší než v korunách. Máme limit 600 milionů eur, tedy zhruba 15 miliard korun, a po dohodě stran to můžeme navýšit. Smlouva má i možnost prodloužení. Počítám však s tím, že dojde k notifikaci financování za strany Evropské komise, a jakmile to proběhne, vláda nám poskytne návratnou finanční výpomoc a půjčku okamžitě splatíme. Jde tedy o krátké období, což nemá tak velký vliv na cenu projektu, jako kdybychom si půjčovali celou částku na celé období výstavby. V tom případě by vliv na cenu elektřiny z nových Dukovan byl výraznější.

Lze přesto říct, o kolik se cena nových bloků ve výši 407 miliard korun kvůli krátkodobému komerčnímu úvěru prodraží?

407 miliard je takzvaná overnight cena a ta částka tedy stejně poroste. U krátkodobé půjčky se bavíme o desítkách milionů. Pro nás je nejzásadnější výsledná cena elektřiny, kterou mnohem více ovlivní inflace a růst cen materiálů a práce v průběhu výstavby.

S tím smlouva s KHNP počítá?

Ano, nikdo není schopen dát v nabídce z roku 2024 pevnou cenu na projekt, u kterého se druhý blok bude spouštět v roce 2038. Známe „overnight“ cenu, platební kalendář a eskalační faktory, podle kterých se bude cena navyšovat. Ty jsou ze strany KHNP neovlivnitelné.

Zmínil jste notifikaci, tedy nutný souhlas Evropské komise s poskytnutím státní půjčky. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) říká, že EK vydá svůj souhlas nejspíš v prvním pololetí příštího roku. Souhlasíte?

Notifikace pro pátý blok trvala skoro dva roky, Polsko znotifikovalo svůj jaderný projekt zhruba za rok. Naše notifikace byla oficiálně otevřena 22. prosince. Pokud to půjde dobře, tak bude hotová na konci letošního roku. Odhad pana ministra v polovině roku 2027 je tedy přesný. Peníze z návratné finanční výpomoci pak budeme mít přidělené v prvním nebo druhém čtvrtletí 2027.

Mohl by se proces na něčem zaseknout? Často se zmiňuje vliv Francie, jejíž uchazeč EDF v českém jaderném tendru neuspěl.

Evropská komise se zabývá dvěma věcmi. Jednak spustila proces notifikace veřejné podpory, zároveň řeší i nařízení o zahraničních subvencích (FSR) (Na základě tohoto nařízení napadala EDF výběr jihokorejského konkurenta KHNP za vítěze jaderného tendru. Tvrdí, že KHNP mohl nabídnout Česku příznivou cenu pouze díky nedovolené podpoře korejského státu – pozn. red.). KHNP tvrdí, že žádná podpora ze strany korejské vlády pro tento projekt nebyla ani není přislíbena. KHNP odpověděla na dotazy komise a subdodavatelé KHNP předávali komisi finanční informace na konci října. Formální vyšetřování nebylo zatím zahájeno a my odpovídáme na otázky v dobré víře od února 2025.

Česko přitom už notifikaci získalo, týkala se však pouze jednoho nového bloku. Pro chystaný dvojblok je třeba notifikace úplně nová. Budou se podmínky financování zásadě lišit od toho, co již bylo schváleno u pátého bloku?

Zásadní principy zůstávají: levná půjčka od státu, kontrakt na výkup elektřiny na 40 let, splácení úvěru po dobu 30 let a zajištění vůči legislativním vlivům. Bude tam oboustranný Contract for Difference (V případě nízkých burzovních cen elektřiny doplatí stát provozovateli elektrárny rozdíl oproti předem stanovené částce. Budou-li naopak burzovní ceny vyšší, provozovatel rozdíl zaplatí státu). Ladíme jen vzoreček výpočtu kompenzací podle polské notifikace. Pokud jsou ceny elektřiny vysoké, vracíme peníze státu, pokud jsou nízké, motivuje nás to k plánování odstávek na léto a snižování výkonu. Model je nastaven tak, aby elektrárna vždy byla schopna splácet úvěr a byla v plusu.

Jan Brož, Hospodářské noviny